PETER LYNCH

Peter Lynch je mužem, který stojí za úspěchem legendárního fondu Fidelity Magellan Fund. Peter chodil od svých deseti let na brigádu jako nosič holí na místní golfové hřiště, kde se seznámil s prezidentem Fidelity Georgem Sullivanem. Po dokončení studia MBA na Wharton Business School se právě přes něj dostal do společnosti Fidelity.

Do svého odchodu do důchodu v roce 1990 (ve věku pouhých 46 let) dokázal Lynch se svým osobním přístupem za 13 let vytáhnout Magellanův fond z 20 milionů amerických dolarů na 14 miliard dolarů. Samozřejmě nejde jen o investiční výnos, neboť díky svému úspěchu přilákal i mnoho nových investorů.

Jakého výkonu tedy tento fond vlastně dosáhl? Pokud byste na začátku Lynchova třináctiletého období do fondu investovali 10.000 amerických dolarů, vlastnili byste na konci tohoto období 280.000 dolarů. Dvacetiosminásobek vašich peněz. To představuje průměrný roční nárůst o 29,2 %. Ve srovnání s indexem S&P, který ve stejném 13letém období zaznamenal průměrný roční nárůst 15,8 %, to je samozřejmě neuvěřitelný úspěch.

Lynchova filozofie je poměrně jednoduše vysvětlena v jeho knize “One Up on Wall Street”, která byla publikována v roce 1989. Zde lze vyčíst, že burza není v krátkodobém horizontu racionální, protože kurzy mohou ležet jak hluboko pod tak i vysoko nad vnitřní hodnotou společnosti. Stejně jako Graham a Buffett se proto Lynch nezabývá klamnými tvrzeními dne či krátkodobými výkyvy kurzů.

Stejně jako i u ostatních je Lynchův přístup založen na disciplinovaném provedení strategie. Ta zahrnuje nákup nepopulárních nebo obyčejných, přehlédnutých akcií, s cílem dlouhodobé investice. Panická reakce v případě krátkodobého poklesu či stagnace kurzu sem nepatří, dokud zůstávají fundamenty společnosti nenarušené. Známé je jeho motto:

Vložit peníze do akcií a počítat s pěknými zisky za jeden nebo dva roky, je stejné, jako sázet na červenou či černou v kasinu. Co bude trh dělat v období jednoho nebo dvou let, to člověk nikdy neví.

Důležité rysy společnosti podle Lynche:

• Výrobek je jednoduchý, srozumitelný a líbí se mu.

• Poměr PEG (price/earnings growth neboli kurz/růst zisku). Byl to právě Lynch, kdo tento PEG poměr proslavil. Jeho pozornost byla upoutána zvlášť tehdy, pokud měla společnost PEG poměr menší než 0,5. Poměr PEG staví kurz/zisk proti očekávanému růstu výdělků, a proto je nástrojem pro selekci “GARP” akcií. GARP je zkratkou pro „growth at a reasonable price” neboli růst za rozumnou cenu. Čím nižší PEG poměr, tím relativně levnější je akcie vzhledem k růstu zisku. Dobrým příkladem je Wal-Mart, známý supermarket. Poměr kurz/zisk této společnosti ležel zřídka pod 20, což způsobovalo, že cena akcie byla poměrně vysoká. Skutečně však pouze relativně, protože růst zisku byl mnohem vyšší – 25-30 %. Tím se poměr PEG snížil na hodnotu nižší než 1 a Lynch akcii považoval za atraktivní investici. A historie této akcie mu v tom dala za pravdu.

• Lynch měl rovněž rád uspávací jména společností (např. Bob Evans Farms). Uspávací jméno společnosti může totiž zajistit slevu pár dolarů na ceně akcie.

• Stejně jako Buffett neviděl Lynch nic nebo jen pramálo v technologických akciích a nejraději investoval do obyčejných společností. Pokušení k investování bylo větší, pokud tyto společnosti byly ještě poměrně neznámé; něco, co zajišťuje extra slevu na ceně.

• Slevy jsou k dispozici také u společností, o kterých kolují špatné pověsti. Známé je Lynchovo prohlášení, že nejraději investuje do podniku, o němž kolují zvěsti, že používá toxický odpad či že společnost je v rukou mafie. Ještě lepší je kombinace obou dvou.

• Slevy mohou být dále získány v podnicích, které působí ve skličujících odvětvích (např. pohřební služby) nebo rostou málo či vůbec (nedostatek pozornosti).

• Úzce specializované („Niche“) firmy považoval Lynch také za velmi zajímavé. Ty mívají často menší konkurenci.

• Produkty, které musí být stále znovu pořizovány. Například léky, žiletky či cigarety.

• Společnosti, u kterých zasvěcenci (nebo společnost sama) nakupují vlastní akcie.

To vše jsou vlastnosti, které vyvolávají Lynchův zájem. Nicméně, aby nedošlo k nedorozumění, tyto charakteristiky nedávají v žádném případě dostatečné důvody k přímému nákupu akcií. K tomu je ve skutečnosti potřeba mnoho analýz, velmi mnoho.

 

Lynchova analýza

Lynch používá šest různých kategorií akcií, které posuzuje samostatně:

1. Rychle rostoucí akcie – Lynchovi oblíbenci. Růst zisku na akcii nejméně 20 % v dlouhodobém horizontu.

2. Oddaní stoupenci („stalwarts”) – dlouhodobý růst zisku mezi 10 až 19 % (na akcii).

3. Pomalu rostoucí akcie – růst zisku na akcii (EPS) pod 10 %. Tyto akcie nemají všeobecně jeho pozornost.

4. Zvratové akcie („turnarounds“) – společnosti, které se ocitly v potížích, ale opět se uzdravily.

5. Cyklické akcie – společnosti, které působí v odvětvích s cyklickým vlněním, např. základní chemický průmysl a investiční zboží.

6. Asset plays – firmy se speciálními aktivy, která nejsou přímo viditelná v rozvaze (např. budovy, které byly pořízeny před mnoha lety a nyní stojí rozvaze v pořizovací ceně. Při prodeji by tak mohl být zrealizován velký zisk).

Nejdůležitější je to, že Lynch těchto šest různých kategorií společností posuzuje různými kritérii.

Existují kritéria platící pro každou kategorii:

1. Poměr PEG. Čím nižší, tím lépe. To znamená, že investoři musí zaplatit jen málo za pěkný růst zisku. PEG musí v každém případě ležet pod hodnotou 1, přičemž PEG pod 0,5 je nejlepší. U “oddaných stoupenců” („stalwarts“) a pomalu rostoucích akcií je ve výpočtu poměru PEG zohledněn také dividendový výnos.

2. Změna v poměru zásoby/tržby. Pokud tento stoupá, znamená to, že společnost více vyrábí než prodává a prodej tudíž odhadla příliš optimisticky. Jak jste už uhodli, není to dobré znamení. Kritériem zde je, že tento poměr se nesmí zvýšit více než pět procentuálních bodů za rok.

3. Poměr dluh/vlastní kapitál by neměl překročit hodnotu 0,8. Přednostně dokonce pod 0,5 (s výjimkou finančních institucí nebo veřejně prospěšných podniků, které jsou více financovány dluhem).

4. Pro finanční společnost platí, že vlastní kapitál musí zahrnovat více než 5% celkových aktiv. Přednostně se počítá s hodnotou více než 13,5 % aktiv a rentabilitou aktiv, která je větší než nebo rovna 1 %.

jak již bylo řečeno, používá Lynch také speciální kritéria pro jednotlivé kategorie:

Rychle rostoucí akcie s obratem přes 1 miliardu amerických dolarů nesmějí mít poměr kurz/zisk výše než 40 a zisk nesmí růst rychleji než 50 % za rok (to je popravdě řečeno neudržitelné a signalizuje to zmedializovaný průmysl). Nejraději zde vidí růst zisku na akcii (EPS) 20-25 %.

„Oddaní stoupenci“ („stalwarts“) mají obrat přinejmenším 1,9 miliard amerických dolarů a růst EPS mezi 10 % a 20 %, a to bez jakékoliv ztráty v posledních 12 měsících.

Pomalu rostoucí akcie mají obrat ve výši nejméně 1 miliardy amerických dolarů a dividendový výnos, který převyšuje průměr indexu S&P a zároveň hodnotu 3 %.

Lynch zavedl také dvě bonusová kritéria v kategorii „není to nutné, jde o bonus navíc“:

• Volný peněžní tok na akcii vyšší než 35 % hodnoty akcie. V tomto případě může být společnost, která je například v jiných kritériích průměrná, přece jen velmi zajímavá, právě díky enormnímu volnému peněžnímu toku.

• Držení hotovosti (včetně likvidních cenných papírů) je plus. Mělo by jít nejméně o 30 % hodnoty akcie, nejlépe však nad 40 %.

A ještě jedno důležité motto na závěr:

Kupujte podniky, které zvládne řídit každý idiot – protože dříve či později nějaký idiot pravděpodobně tento podnik povede.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *